Německá vláda výrazně snížila svou hospodářskou prognózu pro rok 2025 a nyní předpokládá nulový růst. Podle jarní prognózy, kterou oznámil úřadující ministr hospodářství Robert Habeck, může největší evropská ekonomika stagnovat nebo se dokonce třetím rokem po sobě propadnout. Předchozí poklesy zaznamenala v letech 2023 a 2024.
Tato revize představuje zásadní změnu oproti oficiálnímu odhadu z podzimu 2024, který předpovídal růst ve výši 1,1 %. Habeck označil za hlavní důvod revize „obchodní politiku Donalda Trumpa“, přičemž uvedl, že hrozby a zavádění cel ze strany USA výrazně zvýšily globální hospodářskou nejistotu a oslabily vyhlídky na růst.
Habeck zdůraznil, že tyto nepředvídatelné obchodní kroky opět představují vážnou výzvu pro exportně orientovanou německou ekonomiku. Upozornil na hlubokou integraci Německa do globálních dodavatelských řetězců a jeho otevřenost mezinárodnímu obchodu.
Obavy sdílejí i přední německé ekonomické instituce, které ve společné zprávě z tohoto měsíce rovněž snížily své prognózy růstu pro rok 2025 téměř na nulu.
Ve zprávě byly americká cla označeny za hlavní překážku, zejména clo ve výši 25 % na dovoz automobilů, které by mohlo vážně oslabit německý automobilový průmysl. Odhady hovoří o možném snížení HDP Německa o 0,1 % v letech 2025 i 2026.
Výpočty Německého ekonomického institutu (IW) dále naznačují, že tzv. „reciproční“ clo USA ve výši 20 % na dovoz z EU by mohlo Německo připravit o hospodářský výkon v hodnotě až 290 miliard eur (330 miliard amerických dolarů) během čtyř let, což by do roku 2028 znamenalo průměrnou roční ztrátu HDP ve výši 1,6 %.
Na domácí úrovni Habeck poznamenal, že se hospodářské podmínky začínají stabilizovat. Pokles politické nejistoty by podle něj mohl podpořit postupné oživení soukromé spotřeby. Dodal, že „rozhodnutí nové vlády v oblasti fiskální politiky mohou přinést pozitivní impuls, ačkoliv jejich účinky se pravděpodobně projeví až v příštích letech.“
Německo zavedlo expanzivní fiskální politiku po změně základního zákona, která umožňuje zvýšení veřejného zadlužení, včetně vytvoření infrastrukturního fondu ve výši 500 miliard eur zaměřeného na řešení dlouhodobého investičního deficitu.
„Ale samotné peníze problém nevyřeší,“ varoval Habeck s odkazem na přetrvávající strukturální problémy, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Vyzval budoucí vládu, aby tyto otázky řešila „rychle a rozhodně“.
Nově vznikající spolková vláda ve své koaliční dohodě již nastínila soubor opatření na podporu stagnující ekonomiky. Patří mezi ně snížení daní pro firmy, flexibilnější pracovní trh a rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Podle vládní prognózy by německá ekonomika měla v roce 2026 růst o jedno procento.
Xinhua/gnews.cz
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German