Prst na spoušti: unikátní publikace k 80. výročí osvobození Československa

Spatřila před krátkým časem světlo světa coby jedinečný příspěvek k oslavám 80. výročí osvobození Československa. Lákavý název sice neříká, měli-li autoři na mysli prst na spoušti střelné zbraně, nebo fotoaparátu. Obojí je ale možné a výstižné, neboť kniha obsahuje přes 140 stran unikátních dobových fotografií, které dokumentují průběh osvobození v roce 1945, včetně květnové revoluce. Nejenom to, nechybí ani vzácné archiválie Vojenského ústředního archivu ČR a Vojenského historického archivu ČR té doby.

Jak známo, letošní oslavy tak významné události pro náš národ se v Praze příliš slavnostně nekonaly. O důstojné výzdobě hlavního města nemůže být ani slovo. Vyvěsit prapory nepovažovala za nutné dokonce řada státních úřadů a institucí, nebýt vlaječek na tramvajích, byly to dny jako každé jiné. Provládní média včetně ČT jako by neznala slova Rudá armáda či rudoarmějci. Rusofobie šířená vládními kruhy pražské oslavy 80. výročí osvobození Československa silně ovlivnila, což mj. dosvědčil i projev prezidenta republiky na Vítkově. Svou roli na tomto počínání mají i současné účelové snahy o přepisování dějin.

V takovéto atmosféře tedy vyšla velkoformátová publikace Prst na spoušti, která nám připomíná, že se na osvobozování Československa podílela vojska šesti států, přičemž tři čtvrtiny osvobodila Rudá armáda a čtvrtinu pět ostatních spojeneckých armád. Vzhledem ke shora uvedené situaci v Praze nijak zvláště přívětivě nebylo v metropoli ČR uvítáno ani vyjití představované publikace.

Jak nám sdělil editor knihy publicista, spisovatel a galerista Pavel Šmidrkal, kniha dokonce nenašla podporu a zájem na samotném Ministerstvu obrany ČR. Jinak tomu ale bylo kupříkladu v Moravskoslezském kraji či v jižních Čechách, kde se odehrála desítka křtů s velkým zájmem odborníků i široké veřejnosti, nepodléhajících pragocentrismu a ztrátě historické paměti. Po prezentacích publikace kupříkladu v Ostravě, Hrabyni, Havířově i Českém Těšíně, Petrovicích a Bělotíně, přišla i řada na tzv. malou galerii Tudy k badatelně Vojenského ústředního archivu Praha 6. Na své mnohočetné pouti za svými prvními čtenáři bude zanedlouho řada slavnostních křtů zakončena ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži…

Odborný autorský kolektiv

Velkoformátovou publikaci plnou jedinečných historických snímků k tisku připravil Vojenský ústřední archiv Praha se Sdružením zahraničních letců – východ ve spolupráci s Klubem generálů ČR a Muzeem Kroměřížska. Použité dobové fotografie pochází jak ze sbírek jmenovaného muzea, tak i od soukromých sběratelů (Libor a Matouš Marků, Zdeněk Vejvoda, Jiří Žnivov, Jan Kodýdek a Václav Vachovec). Autorsky se na knize podíleli ředitel Správního archivu Ministerstva obrany Jan Kolář, slovenský vojenský historik Petr Švanda, Pavel Šmidrkal a Daniel Zavoral.

Slovo úvodem patří Josefu Žikešovi, řediteli Vojenského ústředního archivu Praha, který v něm zdůrazňuje, jak nutné je z hlediska historie navýsost potřebné si onu dobu připomínat – a to nezkresleně a pravdivě.

Na řadu pak přichází kapitola navýsost důležitá, vysvětlující Osvobození českých zemí na jaře 1945 z pera PhDr. Jiřího Fidlera, Ph.d., která osvěží naší vadnoucí paměť a rozšíří povědomí o tom, jak to všechno bylo v neoddiskutovatelných faktech a řeči nezpochybnitelných čísel.

Shrneme-li, pak platí, že na osvobození Československa se podílela vojska šesti států, přičemž zhruba tři čtvrtiny osvobodila Rudá armáda a čtvrtinu pět ostatních spojeneckých států. Byly to vedle Sovětského svazu a Spojených států amerických armády Rumunska, Belgie, Polska a také českoslovenští vojáci. Největší ztráty přitom utrpěla Rudá armáda, během bratislavsko-brněnské, moravsko-ostravské a pražské operace padlo 52 000 jejich vojáků.

„Není vkusné některou z armád vynechávat, jak z politických či ideových důvodů, tak kvůli nízké či přímo nulové historické gramotnosti hlasatelů jakýchsi ‚správných‘ názorů,“ říká historik Fidler v úvodu knihy.

Slova jakoby na míru ušitá pro Danuši Nerudovou, podle které Československo osvobodili pouze Američané. Dokonce na fóru plenárního zasedání europoslanců popřela, že nás Rudá armáda osvobodila, a sovětské vojáky, kteří padli za naši svobodu, nazvala okupanty.

Záplava unikátních fotografií

Začíná snímky z Prahy –  zničený rohák na Václavském náměstí vedle Václavovy sochy, zničený Orloj na Staroměstském náměstí. A následuje „otvírák“ publikace – Jednotky čs. zahraniční armády před postupem na území Moravy. Vzácné snímky z fronty a bojové momentky střídají fotokopie nejrůznějších dokumentů. Následuje blok Osvobozování západních a jihozápadních Čech (od bojů o průsmyky v českém lese a na Šumavě až po slavnostní defilé v Plzni) kdy jsou fotografie proloženy sérií dobových vyhlášek. Velký prostor je pak věnován samotnému Pražskému květnovému povstání, jehož symbolem se staly barikády. Závěr fotopublikace patří snímku Defilé Čs. samostatné obrněné brigády před prezidentem republiky Edvardem Benešem v ulici Na Příkopě 30. května 1945 a momentce z pochodu čs. vojáků z východní fronty Prahou a ze slavnostní vojenské přehlídky před prezidentem republiky Edvardem Benešem na Staroměstském náměstí 17. května 1945, včetně snímku gen. Ludvíka Svobody.

Komu čest, tomu čest!

Závěr vzpomínané knihy, tohoto mimořádného vydavatelského počinu, napsal ze svých osobních vzpomínek editor publikace, spisovatel a voják tělem i duší Pavel Šmidrkal.

Pod stručným leč výstižným názvem Hrst vzpomínek na čs. vojáky a hrdiny 2. světové války se Šmidrkal dělí se čtenáři emotivním způsobem o dojmy, které na něho zanechaly jeho osobní setkání s takovými osobnostmi, jako byli kupříkladu generál Alexandr Beer (1917-2015), legendární tankista-tygr Svobodovy armády, generálporučík Jaroslav Klimeš (1922-2017) či voják ze západní i východní fronty armádní generál Tomáš Sedláček (1918- 2012) nebo generál Pavel Vranský (1918- 2012), který bojoval u Tobruku, kde byl zraněn, a pak létal u RAF v Británii. Spolu se Šmidrkalem a dalšími kupříkladu marně protestovali proti odstranění sochy Osvoboditele Prahy maršála I. S. Koněva v Dejvicích. Ve výčtu hrdinů, se kterými se Pavel Šmidrkal osobně znal a spolupracoval s nimi na poli kultury, patří i plukovník Jaroslav Hofrichter (1920-2016), příslušník 311. Čs. bombardovací perutě. Ani jeden ze vzpomínaných se vydání publikace Prst na spoušti bohužel nedožil, na společné chvíle při nejrůznějších natáčení i vernisážích výtvarných děl s armádními náměty pod taktovkou Pavla Šmidrkala v řadě galerií včetně jihočeské Obrazárny Špejchar Želeč však zapomenout nelze.

gnews.cz – Ivan Černý

FOTO – archiv společnosti Nová tiskárna s.r.o