KÁHIRA/WASHINGTON/LONDÝN – Situace na Blízkém východě se během posledních hodin dramaticky vyhrotila po koordinovaných úderech Spojených států amerických, Izraele a Velké Británie proti cílům v Íránu. Íránská státní televize současně oznámila, že nejvyšší představitel země, ajatolláh Alí Chameneí, zemřel „mučednickou smrtí“. Informace zatím nebyly nezávisle ověřeny, nicméně jejich zveřejnění zásadně proměnilo dynamiku konfliktu.

Podle prohlášení z Teheránu reagovaly íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) masivní odvetou. Ve zvláštním komuniké uvedly, že zaútočily na 27 amerických vojenských základen v regionu, na velitelství Izraelské obranné síly a na obranný komplex v Tel Avivu. IRGC zároveň varovaly, že „nedovolí, aby sirény ztichly“ na území Izraele ani na amerických základnách a že budou pokračovat v intenzivnějších útocích proti „nepřátelským zařízením“.

Britský premiér Keir Starmer ve svém projevu potvrdil, že britské letectvo je aktivní v rámci „koordinovaných regionálních obranných operací“. Zdůraznil, že Londýn jedná v rámci závazků vůči spojencům a že britské síly chrání vlastní personál i infrastrukturu na Blízkém východě. Podle jeho slov byla obranná přítomnost v regionu v posledních dnech posílena.
Ve Washingtonu vystoupil prezident Donald Trump, který uvedl, že po úderech je nyní „mnohem jednodušší“ dosáhnout dohody s Íránem. Zároveň odmítl označit operaci za válku. Jeho vyjádření naznačuje, že část amerického politického spektra vnímá vojenský tlak jako prostředek k urychlení diplomatického řešení.

Konflikt však nezůstal pouze na úrovni vojenských operací. V pákistánském Islámábádu došlo k násilným střetům před ambasádou Spojených států amerických, kde bezpečnostní složky zasáhly proti demonstrantům protestujícím proti americkým a izraelským úderům. Podle místních zdrojů byla použita střelba do demonstrantů, 10 lidí bylo zabito a 23 lidí zraněno. Protesty se rychle rozšířily i do dalších měst v Pákistánu.

Proti útokům na Írán se demonstrovalo rovněž v řadě dalších zemí. Masové protesty hlásily například Teherán, Bejrút, Bagdád a Damašek, kde tisíce lidí vyjadřovaly solidaritu s Íránem a odsuzovaly kroky Washingtonu, Londýna a Tel Avivu. Demonstrace proběhly také v Istanbulu, Káhiře a v několika evropských metropolích včetně Londýna a Berlína. V některých případech se jednalo o spontánní shromáždění, jinde o předem organizované akce politických a občanských iniciativ. Analytici upozorňují, že současná eskalace je výsledkem dlouhodobého napětí mezi Íránem a Izraelem, do něhož jsou Spojené státy americké i Velká Británie zapojeny jako klíčoví spojenci Tel Avivu. Írán dlouhodobě podporuje ozbrojené skupiny v regionu, zatímco Izrael opakovaně deklaruje, že nedovolí Teheránu získat jadernou zbraň. Zapojení britského letectva potvrzuje, že konflikt má širší mezinárodní rozměr. Současná situace zároveň probíhá na pozadí dalších geopolitických třenic. Administrativa ve Washingtonu nedávno podepsala výkonný příkaz umožňující zavedení cel na země dodávající ropu na Kubu a hovořila o „přátelském převzetí“ ostrovního státu Kuba.

Kritici poukazují na to, že paralelní tlak vůči Havaně i Teheránu může signalizovat širší strategii tvrdšího postupu vůči státům vnímaným jako oponenti americké politiky. Další vývoj bude záviset na tom, zda se podaří zabránit plnohodnotné regionální válce. Smrt nejvyššího íránského představitele, pokud se potvrdí, může vést k radikalizaci vnitropolitické scény v Íránu i k tvrdší odvetě vůči zahraničním cílům. Mezinárodní společenství mezitím vyzývá k okamžité deeskalaci a návratu k diplomatickým jednáním.

gnews.cz -GH