EU zvažuje přijímání nových členů bez plných práv: pokus obejít maďarské veto

Evropská unie stojí na prahu možné zásadní změny svých pravidel. Podle informací serveru Politico a dalších evropských médií se v Bruselu začíná diskutovat návrh, aby budoucí členské státy mohly do Unie vstoupit bez plných hlasovacích práv – alespoň dočasně. Tento kontroverzní model by mohl EU umožnit pokračovat v rozšiřování, aniž by každý krok musel schvalovat všechny státy jednomyslně.

Impulzem k této debatě je veto Maďarska, které blokuje otevření přístupových jednání s Ukrajinou. Přestože většina členských zemí, včetně Německa, Polska či Švédska, podporuje rozšíření, Budapešť systematicky brzdí proces kvůli svým sporům s Kyjevem i s Bruselem.

Omezené členství jako přechodné řešení

Podle návrhu, který nyní koluje mezi diplomaty a institucemi EU, by se noví členové – například Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu – mohli stát členy Unie s omezenými právy. Znamenalo by to, že by sice získali přístup na jednotný trh, do evropských fondů či k politickým strukturám, ale neměli by plné hlasovací právo v Radě EU, zejména ne právo veta.

Německý poslanec Anton Hofreiter, předseda výboru pro evropské záležitosti Bundestagu, návrh podpořil:

„Budoucí členové by měli dočasně vzdát práva veta, dokud neproběhnou klíčové institucionální reformy – především rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou,“ uvedl pro Politico.

Cílem takového modelu je obejít paralýzu v rozhodovacím procesu, který v současné podobě vyžaduje jednomyslnost i v nejcitlivějších otázkách. EU se totiž obává, že pokud se počet členů dále zvýší bez reformy, bude schopnost rozhodovat ještě slabší než dnes.

Kdo je pro a kdo proti

Myšlenku prosazují především státy, které dlouhodobě podporují rozšiřování – například Rakousko, Švédsko či Polsko. Ty argumentují, že Unie musí najít cestu, jak novým zemím nabídnout perspektivu vstupu, jinak riskuje ztrátu vlivu v regionu.

Naopak Francie a Nizozemsko jsou zatím zdrženlivé. Obávají se, že systém „dvojí rychlosti“ by mohl narušit rovnost mezi členskými státy a vytvořit precedent, kdy by někteří členové byli „druhé kategorie“.

Nástin budoucí reformy

Změna by vyžadovala souhlas všech stávajících členů, což je paradoxní – právě to, co má reforma omezit, tedy nutnost jednomyslnosti, je i podmínkou jejího přijetí. Evropská komise proto zvažuje i méně radikální varianty: například umožnit otevírání jednotlivých „kapitol“ přístupových jednání kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně.

Současně probíhá širší debata o tom, jak přizpůsobit instituce EU pro budoucnost s více než třiceti členy. Hovoří se o zmenšení Evropské komise, reformě rozpočtu a rozšíření oblastí, kde by se hlasovalo většinově.

Symbolický i geopolitický rozměr

Za návrhem nestojí jen byrokratická úvaha, ale i geopolitická urgence. V době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, má EU silný zájem přiblížit Kyjev a další sousedy k evropským strukturám. Jak napsal Financial Times, „Brusel hledá cestu, jak se vyhnout maďarskému vetu, aniž by porušil vlastní pravidla“.

Pokud by se tento model „omezeného členství“ podařilo prosadit, šlo by o největší institucionální změnu EU od Lisabonské smlouvy z roku 2009. Zda se však členské státy dokážou dohodnout, zůstává otevřené.

gnews.cz – GH