Pražská národní galerie představila jedinečnou sochu Madony z Havraně ze 14. století. Zhruba metrová dřevořezba znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem coby Královnu andělů, sedící na trůně nadnášeném anděly, kteří hrají na hudební nástroje. Po tříletém restaurování, chemickotechnologické analýze a odborném průzkumu sochy si ji nyní může veřejnost prohlédnout v klášteře sv. Anežky České na Starém Městě pražském, kde významně obohatila stálou sbírkovou expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200–1550.
Národní galerie sochu zakoupila od soukromého majitele za 4,5 milionu korun v roce 2022 díky mimořádné akvizici z prostředků Ministerstva kultury ČR. Podle zástupců galerie se socha v 19. století nacházela v kostelíku sv. Vavřince v Havrani u Mostu, který je známý už z roku 1337, a od něho se odvozuje i její název. Dům na Mostecku, ve kterém poté byla léta na půdě, zřejmě patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát po válce uplatnil Benešovy dekrety. Současní majitelé statku ji nalezli schovanou za trámem a nabídli ji k prodeji. Konzultace s odborníky ukázala, že jde o výjimečnou cennost – dosud neznámé dílo z doby Karla IV.
Po náročném profesionálním restaurování má socha původní polychromii ve zlaté a stříbrné barvě, v níž vynikly i jemné detaily řezby, některé části však chybějí a další jsou poškozené. Například seříznuté vršky hlav Panny Marie i Ježíška naznačují, že měli v minulosti kovové koruny, typické v době baroka u uctívaných soch. Na prsou madony jsou zase vidět stopy, které napovídají, že její hlavu a poprsí původně kryla rouška, jejíž cíp zřejmě přidržoval Ježíšek. V pozdějších staletích byly rouška i Ježíškova ruka seříznuté, aby bylo možné sochu oblékat do slavnostních šatů a nosit ji při pobožnostech v průvodu. Stejnému záměru padly za oběť původně přečnívající perutě anděla, který podpírá trůn. Neméně důležitým motivem je pásek Panny Marie. Toto zdůraznění části Mariina oděvu odkazuje nejspíš na relikvie pásku Panny Marie, které Karel IV. daroval roku 1354 do pražského Svatovítského pokladu.
Plastika pochází ze šedesátých až sedmdesátých let 14. století a podle odborníků její mimořádná výtvarná kvalita, promyšlená ikonografie a drahý materiál značí, že objednavatel madony byl z okruhu dvořanů císařského dvora a objednal ji pro některý z klášterů na Mostecku, které v lucemburské době patřilo ke kulturně i hospodářsky významným regionům. Zřejmá je příbuznost této madony s jinými madonami z období vlády Karla IV., kdy se začal rozvíjet tzv. krásný styl. Tehdy vznikla na území Koruny české tak slavná díla, jako Plzeňská a Krumlovská madona nebo deskový votivní obraz Jana Očka z Vlašimi se známým vyobrazením císaře Karla IV. klanícího se Matce Boží.
Národní galerie Madonu z Havraně vystavuje v sousedství dalších krásných madon ze severních Čech: Madony z Bečova a Madony ze Zahražan. Všechny tři spojuje doba vzniku, region i mistrné zpracování.
Expozici středověkého umění lze navštívit v Klášteře sv. Anežky České na adrese U Milosrdných 17, Praha 1 (vstup z ulic Na Františku a Anežská) vždy od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Základní vstupné je 250 Kč, snížené 140 Kč.
NGP zve i na řadu adventních a vánočních programů pro veřejnost, konajících se v Klášteře sv. Anežky České.
Sobota 20. 12., 14.00 a 16.00 hod.: Proč slavíme Vánoce?
Sobota 3. 1. 2026, 14.00 a 16.00 hod.: Tři králové a jejich vyobrazení ve středověkém umění.
www.ngprague.cz/gnews.cz – HeK