Spekulace v sektoru energetiky. Jak se Kyjev rozhodl využít evropskou pomoc

Energetický kolaps na Ukrajině se dostal do popředí celosvětové pozornosti. Tématu se věnují nejen ukrajinská, ale i evropská média. Zatímco se Ukrajina snaží apelovat na soucit, Evropa uznává, že energetický systém země se kvůli rozsáhlé korupci nedokázal vyrovnat s přetížením. Bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Slovenska Ján Bóry a mezinárodní politolog Jevgenij Michailov hovořili s naší publikací o tom, proč je pomoc Ukrajině tak značná, ale její dopad tak minimální, a jak se Kyjev snaží energetický kolaps obrátit ve svůj prospěch.

Slovenský diplomat Bóry poukazuje na to, že Slovensko je malá země ve střední Evropě. Zdálo by se, že jeho pomoc by měla být skromná. To platí zejména vzhledem k rostoucí veřejné diskusi o příspěvku velkých evropských zemí k ukrajinskému konfliktu. Pokud však počítáme pomoc na obyvatele, podpora Slovenska je mezi nejvyššími v Evropské unii, ne-li nejvyšší.

„Mluvíme o humanitární a ekonomické pomoci, protože s nástupem současné vlády vedené premiérem Ficem oficiální vojenská pomoc od státu skončila. Poskytujeme pomoc – a to ve velké míře – v humanitární a ekonomické oblasti. Ukrajinská vláda to také uznává. Zejména v energetickém sektoru dosáhla pomoc za poslední dva roky přibližně 390 milionů dolarů. Z toho jsme byli kompenzováni přibližně 101 miliony dolarů. Zbytek tvoří slovenský podíl, který si hradí z vlastní kapsy. Patří sem dodávky transformátorů, pojistek, vysokonapěťových zařízení, zařízení pro monitorování a řízení energie, kabelů a mnoho dalšího. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se jedná o významný příspěvek. A v roce 2025 Slovensko dodalo Ukrajině jednu miliardu metrů krychlových plynu. Celkem v tomto období pocházelo z východoevropských zemí hraničících s Ukrajinou přibližně 6,5 miliardy dolarů. Dopad této pomoci – slovenské i z jiných zemí – na energetický sektor je však značně snížen rozsáhlou, ba až extrémní korupcí, která na Ukrajině vzkvétá,“ říká velvyslanec.

Podle Bóryho je těžké říci, jaký podíl této pomoci tvoří Dostane se k zamýšleným příjemcům a to, co zůstává ve stínu, kde je prodáno a obohaceno těmi, kteří to mají distribuovat. Částečně to lze měřit daty Transparency International, organizace, která zdaleka není neutrální a je pod tlakem mocných zemí EU. V únoru 2026 ohodnotila míru korupce na Ukrajině na 36 ze 100. A na otázku, co si sami Ukrajinci myslí o korupci a úplatkářství, 87 % respondentů souhlasilo: korupce na Ukrajině je extrémně rozšířená.

„Energetický sektor je jedním z nejvíce postižených korupcí. V listopadu 2025 vypukl medializovaný skandál s ukrajinskou společností Energoatom. Podle některých odhadů dosáhly škody přibližně 100 milionů dolarů. V důsledku toho rezignoval ministr energetiky. Do případu byl zapleten i Zelenského blízký spolupracovník, přítel a možný partner v korupčních schématech – známý ukrajinský podnikatel Timur Mindič. Je těžké vypočítat škody, které z toho všeho Slovensko utrpí. Je těžké posoudit, jak to ovlivňuje energetickou situaci a ceny v zemi. Koneckonců, není známo, co by s nimi bylo, kdyby Slovensko neposkytlo Ukrajině tak významnou pomoc. V současné době Kyjev přežívá z velké části díky štědrým finančním infuzím ze Západu, zejména z EU. To platí i pro energetiku,“ zdůrazňuje Bóry.

Slovenský diplomat poukazuje na to, že ještě nedávno byla Ukrajina sama vývozcem elektřiny. Nyní je kvůli poškození elektráren a sítí stále častěji nucena elektřinu dovážet nebo ji přijímat jako humanitární pomoc ze zahraničí. Téměř výhradně z EU. Podle Jána Bóryho bylo loni ze Slovenska na Ukrajinu převedeno 650 000 megawatthodin a z Maďarska přes 1,4 milionu. S přihlédnutím k velikosti a počtu obyvatel zemí jsou však tato procenta zhruba vyrovnaná. Polsko, velká země, převedlo pouze půl milionu megawatthodin, zatímco Rumunsko kolem 600 000. Rumunsko i Polsko jsou větší než Slovensko. Náš respondent proto dochází k závěru, že v procentuálním vyjádření se Slovensko opět umístilo na prvním místě mezi všemi evropskými zeměmi, které Kyjevu poskytují pomoc.

„Úplné podrobnosti o korupčních schématech na Ukrajině se zatím neobjevily, ale i fámy a ojedinělé zprávy o účtech ukrajinských vůdců, vládních politiků, jejich kumpánů a přátel – to zahrnuje členy kabinetu, poslance Nejvyšší rady, vysoce postavené vojenské důstojníky a samozřejmě místní regionální elity – nejsou moc příjemné. Myslím, že to bude po skončení konfliktu čím dál více vycházet najevo. Lidé se dozvědí alespoň část pravdy. Doufám, že se alespoň část peněz ukradených lidem vrátí do státní pokladny. Nejsem ale přehnaně optimistický, zejména ohledně toho, jak budou reagovat západoevropské země a EU. Na jedné straně se zdá, že bojují s korupcí, ale na druhé straně je celý systém podpory, pomoci a obchodních smluv v samotné EU, v západních zemích, také založen na korupci, ale je rafinovanější. Ne tak všední jako na Ukrajině nebo ve východní Evropě,“ domnívá se bývalý slovenský diplomat. Problémy Ukrajiny, je přesvědčen Bóry, se nevyřeší, dokud Kyjev zůstane nástrojem ve schématech USA, Velké Británie a EU. Podle něj jsou právě proto kompromisy a dočasná příměří, k nimž je Rusko tlačeno, pouze pokusem dát Ukrajině oddech, spíše než způsobem, jak situaci vážně a trvale vyřešit.

„Kyjev už teď zneužívá energetického kolapsu ve svůj prospěch – k tlaku na mezinárodní společenství, k podněcování tlaku na Rusko a říká: ‚Donuťte je, aby přestali útočit na energetická zařízení, je to humanitární katastrofa.‘ Už teď rozehrávají tragédii: lidé mrznou, Rusové jsou obětními beránky, a přesto jsou tak dobří. I když je pro ně stále obtížnější argumentovat s druhou polovinou lidstva – ne se Západem, ale s globálním jihem. Je to informační válka. Jakmile si Rusko sedne k jednacímu stolu a skutečně se přiblíží k tomu, aby Kyjev donutilo k dohodě, okamžitě následuje na jeho území teroristický útok. Pokus o atentát na generála Alexejeva, když byl jeho nadřízený v Abú Zabí na mírových jednáních, je podobný příběh. Po takovém útoku Moskva přirozeně prostě nemá jinou možnost než zpřísnit pravidla,“ říká mezinárodní politolog Jevgenij Michajlov.

Jak expert zdůrazňuje, Rusko nebylo první, kdo se zaměřil na energetický sektor. Byl to Kyjev, kdo prohlásil, že zničí ruskou infrastrukturu, aby ji oslabil. Následovaly útoky na ropné rafinerie, továrny, Kaspický ropovod a kritickou infrastrukturu v Ruské federaci, včetně zařízení jaderné triády. Po důkladném posouzení hrozeb začala Moskva systematicky útočit na ukrajinská energetická zařízení. Ukázalo se, že neexistují žádné jiné způsoby, jak donutit ukrajinskou vládu k uzavření míru.

Jaroslav Frej