Nový zákon, na kterém se dohodly členské státy, stanoví cíl, aby EU do roku 2030 obnovila alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Ve čtvrtek pozdě večer dosáhli vyjednavači Parlamentu a Rady prozatímní politické dohody o zákonu EU o obnově přírody.

Cíle obnovy přírody

Spoluzákonodárci se dohodli na cíli EU obnovit do roku 2030 alespoň 20 % pevniny a 20 % mořských oblastí a do roku 2050 obnovit všechny ekosystémy, které potřebují obnovu. K dosažení těchto cílů musí země EU obnovit alespoň 30 % typů stanovišť. podle nového zákona se do roku 2030 dostanou do dobrého stavu, do roku 2040 se zvýší na 60 % a do roku 2050 na 90 %.

Členské státy budou muset prostřednictvím otevřeného, transparentního a inkluzivního procesu přijmout národní plány obnovy podrobně popisující, jak hodlají těchto cílů dosáhnout. V souladu s postojem Parlamentu by země EU měly až do roku 2030 upřednostňovat oblasti nacházející se v lokalitách Natura 2000. Spoluzákonodárci se také shodli, že jakmile oblast dosáhne dobrého stavu, budou se země EU snažit zajistit, aby se výrazně nezhoršila.

Zemědělské ekosystémy

Pro obnovu přírody na půdě využívané zemědělským sektorem budou muset země EU zavést opatření, jejichž cílem bude do konce roku 2030 a poté každých šest let dosáhnout pozitivního trendu ve dvou z následujících tří ukazatelů:

  • index motýlích pastvin
  • podíl zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky
  • zásoba organického uhlíku v minerální půdě orné půdy.

Obnova odvodněných rašelinišť je jedním z nákladově nejefektivnějších opatření ke snížení emisí v zemědělském sektoru a zlepšení biologické rozmanitosti. Země EU proto musí do roku 2030 zavést opatření na obnovu organických půd využívaných v zemědělství, které tvoří odvodněná rašeliniště na nejméně 30 % těchto ploch (nejméně čtvrtina bude znovu zvlhčena), 40 % do roku 2040 (nejméně jedna třetina bude opětovně smáčená) a 50 % do roku 2050 (nejméně jedna třetina bude znovu zvlhčena), avšak opětovné zavlažování zůstane pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy dobrovolné.

Země EU musí rovněž zvrátit pokles populací opylovačů nejpozději do roku 2030 a poté dosáhnout rostoucího trendu měřeného alespoň každých šest let.

Jiné ekosystémy

Do roku 2030 budou muset země EU zavést opatření s cílem dosáhnout pozitivního trendu v několika ukazatelích v lesních ekosystémech. Zároveň musí být v EU vysazeny další tři miliardy stromů a nejméně 25 000 km řek musí být obnoveno na volně tekoucí řeky.

Země EU rovněž zajistí, aby do roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě v celkové národní rozloze městské zeleně a porostu korunami stromů v městských ekosystémových oblastech ve srovnání s rokem 2021. Po roce 2030 musí tuto ztrátu zvýšit, přičemž pokrok bude měřen každých šest let .

Financování a záchranná brzda

Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost bude muset Komise posoudit jakoukoli mezeru mezi finančními potřebami na obnovu a dostupným financováním EU a hledat řešení, jak mezeru překlenout, pokud ji najde.

Vyjednavači se také shodli na nouzové brzdě, jak požaduje Parlament, takže cíle pro zemědělské ekosystémy mohou být za výjimečných okolností pozastaveny, pokud budou mít závažné důsledky pro celou EU na dostupnost půdy potřebné k zajištění dostatečné zemědělské produkce pro spotřebu potravin v EU.

Citát

Zpravodaj César Luena (SD, ES) po dohodě řekl: „Dnes dosažená dohoda je významným kolektivním momentem. 70 let po zahájení evropského projektu je k řešení ztráty biologické rozmanitosti zapotřebí evropský zákon o obnově přírody. Dnešní dohoda byla možná díky iniciativě a odhodlání Komise, vyjednávací úloze španělského předsednictví Rady, které tuto otázku upřednostnilo, a chápavému postoji parlamentních skupin, zejména progresivních skupin, které byly schopny pracovat společně a kompromisem zajistit existenci zákona o obnově přírody. Dále chci vyzdvihnout a vyjádřit vděčnost za zásadní roli, kterou v těchto jednáních sehrála skupina sociálních demokratů, protože bez jednoty skupiny S&D na podporu tohoto zákona bychom dnes neslavili přijetí dohody. .“

Další kroky

Dohodu musí ještě schválit Parlament a Rada, poté bude nový zákon zveřejněn v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později.

Pozadí

Více než 80 % evropských stanovišť je ve špatném stavu. Komise dne 22. června 2022 navrhla zákon o obnově přírody, který má přispět k dlouhodobé obnově poškozené přírody v pevninských a mořských oblastech EU a dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a splnit mezinárodní závazky EU, zejména OSN Kunming - Rámec globální biologické rozmanitosti v Montrealu. Podle Komise by nový zákon přinesl značné ekonomické výhody, protože každé investované euro by přineslo alespoň 8 euro přínosů.

Tato legislativa reaguje na očekávání občanů týkající se ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, krajiny a oceánů, jak jsou vyjádřena v návrzích 2(1), 2(3), 2(4) a 2(5) závěrů Konference o budoucnost Evropy.

(europarl.europa.eu/JaV)