BRUSEL – Evropská unie se opět neposunula přijetí 18. balíku sankcí proti Rusku, protože Slovensko, vedené premiérem Robertem Ficem, vetovalo návrh. Hlavním důvodem je Ficův požadavek na záruky od Evropské komise (EK), aby Slovensko mohlo pokračovat v dovozu ruského plynu podle smlouvy s Gazpromem do roku 2034. Kromě Slovenska se k blokádě přidala i Malta, která má své vlastní výhrady.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová čelí rostoucímu tlaku, aby našla kompromis, zatímco opozice na Slovensku Fica kritizuje za oslabování pozice země v EU.
Slovenský premiér Robert Fico zopakoval, že bez výjimky na dovoz ruského plynu sankce nepodpoří. Podle jeho prohlášení pro deník Pravda by plán EU ukončit dovoz ruského plynu do roku 2027 zvýšil ceny energií o 30–50 % a vážně poškodil slovenskou ekonomiku. „Návrh EK je idiotský a ničí konkurenceschopnost EU,“ uvedl Fico.
Slovensko čelí riziku arbitráže od Gazpromu, která by podle něj mohla stát až 20 miliard eur, a ztrátě tranzitních poplatků za přepravu plynu. Fico pohrozil, že bude hlasování o sankcích odkládat, dokud EK nenabídne konkrétní záruky. Ve videoprohlášení obvinil slovenskou opozici, že podkopává jeho vyjednávací pozici, a vyzval EK, aby „udělala pořádek se svými oblíbenci“.
Evropská komise se snaží napětí zmírnit. Ursula von der Leyenová zaslala Ficovi dopis, ve kterém nabídla šest opatření, včetně podpory při přechodu na alternativní zdroje energií a kompenzací za ztrátu tranzitních poplatků, napsal server Euronews. Von der Leyenová zdůraznila, že návrhy zohledňují národní specifika, ale Fico je označil za nedostatečné.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dnes vyjádřila zklamání nad neúspěchem jednání a prohlásila pro Reuters, že „Rusko nechce mír, a proto musíme tlak zvýšit“. Další jednání jsou naplánována na pátek, ale podle zdrojů Reuters Maďarsko rovněž zůstává skeptické, což zvyšuje riziko dalšího odkladu.
Na Slovensku Ficův postoj vyvolává ostré reakce. Opoziční strany KDH a SaS ho obviňují z „služby Moskvě“ a oslabování pozice země v EU. „Fico staví Slovensko do role druhého Maďarska,“ uvedla poslankyně Vladimíra Marcinková pro deník SME. Slovenský europoslanec Milan Uhrik dokonce označil von der Leyenovou za „ničitelku evropských ekonomik“ kvůli jejímu plánu REPowerEU, který prosazuje odklon od ruských energií, napsal server Pravda.
Navrhované sankce, včetně zákazu využívání plynovodu Nord Stream a snížení cenového stropu na ruskou ropu z 60 na 47 dolarů za barel, mají podle EK oslabit ruské příjmy, které od roku 2022 klesly o 20,3 %, uvedl web Consilium. Kritici však varují, že sankce mohou více poškodit evropské ekonomiky, zejména země závislé na ruských energiích.
Maltské výhrady k sankcím
Kromě Slovenska blokuje sankce i Malta, která nesouhlasí se snížením cenového stropu na ruskou ropu. Tento „plovoucí mechanismus“, stanovující cenu o 15 % pod tržní hodnotu, by podle maltské vlády ohrozil její lodní průmysl, klíčový pro ekonomiku země, napsal server Politico.
Malta, jako významný námořní uzel, se obává ztrát v přepravním sektoru, který profituje z globálního obchodu s energiemi. Země nemá výhrady k sankcím obecně, ale požaduje výjimky, aby ochránila své hospodářské zájmy.
Dnešní zasedání stálých představitelů EU v Bruselu tak skončilo bez průlomu. Slovensko a Malta trvají na svých požadavcích, zatímco von der Leyenová hledá cestu, jak vyvážit tlak na Rusko s ekonomickými zájmy členských států. Ficova rétorika a odpor Malty naznačují, že schválení 18. balíku sankcí může být ještě vzdálené, což zvyšuje napětí uvnitř EU i na domácí scéně na Slovensku.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German