Americká vojenská operace v Íránu by prohloubila krizi, USA zde nemohou zopakovat venezuelský scénář

Podle indického deníku The Hindu i čínských expertů by případná vojenská intervence Spojených států proti Íránu vedla k dalšímu vyostření situace na Blízkém východě a zvýšení utrpení civilního obyvatelstva, nikoli k vyřešení vnitřní krize v zemi.

„Opakované protesty odhalily strukturální slabiny, zatímco stát prokázal jen omezenou schopnost reagovat na veřejné stížnosti. Řešením však není další bombardovací kampaň,“ uvádí The Hindu. Deník zároveň upozorňuje, že navzdory tlaku na íránské vedení nelze hovořit o jeho vnitřní izolaci.

Přibližně 30 milionů lidí, tedy asi 50 % voličů, se zúčastnilo prezidentských voleb v roce 2024. Dne 12. ledna se navíc tisíce Íránců zapojily do provládních shromáždění. „Navzdory izraelskému bombardování, dlouhodobým protestům a hrozbám Donalda Trumpa nejsou patrné žádné viditelné trhliny v loajalitě bezpečnostního aparátu,“ píše list.

Podle The Hindu by americký útok zaměřený na změnu režimu mohl uvrhnout region do ještě hlubšího chaosu nebo vtáhnout Írán do dlouhodobých cyklů násilí. „Kdokoli má alespoň základní znalosti o amerických invazích v Afghánistánu, Iráku a Libyi, ví, že války za změnu režimu neřeší vnitřní politické krize,“ konstatuje The Hindu.

Deník zároveň vyzývá Spojené státy, aby místo vojenského řešení usilovaly o dialog s íránským vedením a podporu smysluplných reforem.

Podobně skepticky se k možnosti americké vojenské operace staví i čínští odborníci. Podle Jin Liangxianga, ředitele Centra pro studia Blízkého východu při Šanghajském institutu mezinárodních studií, Spojené státy nebudou schopny zopakovat v Íránu scénář, který uplatnily ve Venezuele.

„Americká vojenská akce proti Venezuele by se v Íránu velmi obtížně napodobovala,“ uvedl Jin. Vysvětlil, že venezuelské hlavní město Caracas leží blízko pobřeží, což Američanům umožňuje relativně snadno využít prostředky elektronického rušení k vytvoření přímé trasy od pobřeží k rezidenci prezidenta Nicoláse Madura a případně uskutečnit únos. „Teherán se naproti tomu nachází tisíce kilometrů ve vnitrozemí, což výrazně komplikuje udržení účinného elektronického rušení na takovou vzdálenost,“ dodal.

Expert zároveň upozornil, že odvetné kroky Íránu během loňského dvanáctidenního konfliktu s Izraelem přiměly Washington i Tel Aviv k větší opatrnosti, pokud jde o íránské raketové schopnosti. Pokud by napětí znovu eskalovalo, Teherán by podle něj mohl přistoupit k ještě tvrdším protiopatřením, což by zvýšilo míru nejistoty pro Spojené státy i Izrael.

Jin Liangxiang rovněž varoval, že vnější zásah by mohl prohloubit současné problémy Íránu a představovat systémovou hrozbu pro jeho politickou stabilitu a bezpečnost. Zároveň však poznamenal, že Teherán by mohl krizi proměnit v příležitost. „Pokud bude Írán dobře připraven a schopen účinně reagovat, nelze vyloučit nečekaný obrat,“ uvedl.

Podle expertů se Írán v poslední době jeví jako lépe připravený čelit jak vnitřním nepokojům, tak vnějším hrozbám, a to včetně možné vojenské eskalace.

Nepokoje v Íránu začaly 29. prosince poté, co se protesty vyvolané prudkým propadem kurzu íránského rijálu rychle rozšířily do většiny velkých měst. Úřady oznámily smrt přibližně 40 příslušníků bezpečnostních složek. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčhí uvedl, že se od 8. ledna mezi demonstranty objevili ozbrojení teroristé. Teherán obvinil z organizace nepokojů Izrael a Spojené státy. Americký prezident Donald Trump již dříve varoval, že vážně zvažuje použití síly proti Íránu.

gnews.cz – GH