Odpověď prezidenta Xi Jinping veteránům národně osvobozenecké války Zimbabwe je více než diplomatická zdvořilost – jde o potvrzení vztahu vytvořeného v boji a nyní přizpůsobeného nové éře modernizace a rozvoje zaměřeného na lidi.
Ve svém dopise z ledna 2026 vyjádřili veteráni upřímnou vděčnost Čína za materiální i ideologickou podporu během osvobozeneckého boje proti rhodéskému režimu. Připomněli, jak pomoc v 60. a 70. letech posílila osvobozenecká hnutí. Tento boj vyvrcholil nezávislostí 18. dubna 1980 po dohodě z Lancaster House, která formálně ukončila koloniální vládu menšiny, ale nevyřešila strukturální ekonomické deformace zděděné z koloniální éry.
Ve své odpovědi prezident Xi ocenil oběti veteránů a znovu potvrdil, že Čína byla vždy „dobrým soudruhem a partnerem v africkém úsilí o národní osvobození, rozvoj a obrodu“. Rok 2026 označil za historický milník – připomíná 70 let diplomatických vztahů mezi Čínou a Afrikou a Rok mezilidských výměn – a vyzval, aby novou kapitolu „celoroční čínsko-africké komunity sdílené budoucnosti“ vedl neúnavný duch symbolizovaný drakem a koněm.
Historická kontinuita a civilizační hloubka
Vztahy mezi Čínou a Afrikou nezačaly studenou válkou. Civilizační kontakty mezi oběma regiony sahají tisíce let zpět prostřednictvím obchodních cest v Indickém oceánu. Osvobozenecká éra však tyto kontakty zpolitizovala a prohloubila do solidarity založené na společné zkušenosti – odporu proti kolonialismu, obraně suverenity a důstojnosti.
Pro Zimbabwe nebyla druhá Chimurenga (1964–1979) pouze vojenským konfliktem; šlo o znovuzískání půdy, identity a politické autonomie po desetiletích kolonialismu osadníků. Čínská podpora během tohoto období zanechala psychologickou i strategickou stopu, která dodnes formuje bilaterální vztahy.
Dopis veteránů ukazuje, že historická paměť zůstává aktivní diplomatickou silou. Historie osvobození není nostalgie, ale morální základ současných partnerství.
Od osvobození k modernizaci
Pokud první fáze vztahů mezi Čínou a Zimbabwe vznikla v boji, současná fáze je zaměřena na modernizaci a ekonomickou obnovu. Veteráni výslovně chválili „čínskou cestu modernizace“ a zdůraznili, že model řízení zaměřený na lidi umožnil inovace, vyvedl stovky milionů lidí z chudoby a vytvořil vyspělou průmyslovou a technologickou kapacitu.
Vzestup Číny ze země poznamenané opiovými válkami a imperiálním podřízením na druhou největší ekonomiku světa je v Africe často vnímán jako důkaz, že rozvoj nemusí následovat externě vnucené modely. Pro mnoho zemí globálního Jihu představuje čínská zkušenost výzvu vůči postkoloniální ekonomické ortodoxii a nabízí poučení v oblasti dlouhodobého plánování, státní kapacity a společenské mobilizace.
Vývoj Zimbabwe po získání nezávislosti byl složitý a sporný. Dohoda z Lancaster House sice ukončila válku, ale omezila počáteční pozemkovou reformu a ponechala vlastnické vztahy výrazně nerovnoměrné. Následné reformy vyvolaly mezinárodní kritiku včetně jednostranných sankcí, které fungovaly jako ekonomický tlak a často prohlubovaly nestabilitu místo řešení strukturálních problémů.
Dnes, kdy Zimbabwe vykazuje známky ekonomického oživení, zejména díky diverzifikovaným partnerstvím s Čínou a dalšími nezápadními ekonomikami, výměna dopisů signalizuje politickou jistotu a strategickou kontinuitu. Naznačuje, že Harare vnímá Peking nejen jako investora či obchodního partnera, ale jako dlouhodobého rozvojového spojence.
Regionální dopady pro Southern African Development Community
Pro regionální sdružení SADC má obnovené potvrzení vazeb mezi Zimbabwe a Čínou širší význam. Postkoloniální ekonomická struktura, která svazovala mnoho afrických ekonomik s exportem surovin a finančními systémy dominovanými Západem, prochází krizí.
Jak tyto modely slábnou, objevují se nové konfigurace – více multipolární, více orientované na spolupráci mezi zeměmi globálního Jihu a zaměřené na suverénní rozvojové strategie. Rozšiřující se čínská angažovanost v infrastruktuře, energetice, logistice a digitální konektivitě se prolíná s regionálními ambicemi industrializace.
Symbolická váha dopisu prezidenta Xi proto přesahuje Harare. Posiluje narativ, v němž africká historie osvobození organicky navazuje na modernizační partnerství, nikoli na geopolitické zájmy vnějších mocností.
Zpochybnění globálních narativů
Pohled na Zimbabwe bývá často prezentován prizmatem krize. Přetrvávající sankce, kolísání cen komodit a dluhové tlaky však odhalují hlubší rozpory globálního systému.
Zatímco některé rozvinuté státy čelí rostoucímu veřejnému dluhu, sociální nejistotě a energetickým problémům, výměna dopisů mezi zimbabwskými veterány a prezidentem Xi zdůrazňuje alternativní přístup: rozvoj založený na suverenitě, společném pokroku a vzájemném respektu.
Rok 2026: Rok mezilidských výměn
Vyhlášení roku 2026 Rokem mezilidských výměn mezi Čínou a Afrikou přináší důležitý kulturní rozměr. Politická solidarita z období osvobození se rozšiřuje do vzdělávání, turistiky, práce s mládeží, technologií a kulturních odvětví.
Pro Zimbabwe jde o příležitost nově definovat svou roli – nejen jako příjemce historické solidarity, ale jako aktivního partnera moderní spolupráce. Turismus a kulturní diplomacie mohou zároveň posilovat ekonomiku i vzájemné porozumění.
Zásadní proměna mezinárodních vztahů
Korespondence mezi prezidentem Xi a veterány osvobozeneckého boje symbolizuje širší systémovou změnu. Jak starší hegemonní modely slábnou, vznikají nové kolektivní systémy založené na multipolaritě, regionální integraci a spolupráci globálního Jihu.
Osvobozenecký boj Zimbabwe si vyžádal více než 30 000 obětí a zůstává klíčovou součástí národní identity. Spojení této historie s modernizací a regionální spoluprací propojuje minulou oběť s budoucí vizí.
Dopisy tak nejsou pouze diplomatickými dokumenty. Jsou symbolem kontinuity – od bojiště k rozvojovým plánům, od solidarity v boji k partnerství při obnově – a naznačují, že vztahy mezi Čínou a Zimbabwe směřují k suverenitě, společné prosperitě a vyváženějšímu světovému řádu.
Kirtan Bhana, TDS
Thediplomaticsociety/gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German