Evropská unie vstupuje do klíčové fáze vyjednávání o bezprecedentním úvěru pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur, jehož financování má být založeno na výnosech ze zmrazených ruských aktiv. Hlavní překážkou je zatím Belgie – země, na jejímž území leží finanční gigant Euroclear spravující největší část ruských státních rezerv v Evropě, upozornil server Politico.
Evropská komise (EK) se snaží přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby podpořil plán, který by Ukrajině zajistil tříletou finanční stabilitu. Kyjev čelí v příštích dvou letech rozpočtovému schodku zhruba 60 miliard dolarů, a bez vnější pomoci by mu už na jaře mohly dojít prostředky. Na úvěru závisí také další podpora Mezinárodního měnového fondu.
Problémem je, že De Wever řeší doma vlastní rozpočtovou krizi a nechce riskovat, že by Belgie nesla právní či finanční odpovědnost za případné nároky Ruska. Belgická vláda proto požaduje, aby všechny členské státy poskytly národní záruky přesahující 170 miliard eur, které by mohly být uplatněny okamžitě v případě soudního sporu. Premiér také trvá na tom, že využití výnosů z ruských aktiv musí stát na pevném právním základě.
Zmrazená ruská aktiva ve výši více než 200 miliard eur jsou spravována především v bruselském depozitáři Euroclear. EU by z nich chtěla použít výnosy z investování, nikoli samotný kapitál, čímž by se podle Komise předešlo porušení mezinárodního práva a imunity státních aktiv. Právníci EK tvrdí, že rizika soudních sporů jsou „omezená“, ale Belgie zůstává opatrná.
Komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis zdůraznil, že každé zdržení ohrožuje nejen finanční stabilitu Ukrajiny, ale i důvěryhodnost celé EU. „Čím déle budeme otálet, tím složitější bude nalezení přechodného řešení,“ varoval tento týden na konferenci v Sofii. Podle něj má EU poskytnout národní záruky alespoň do roku 2028, kdy by nový sedmiletý rozpočet převzal roli garanta.
Belgie se však nachází v obtížné vnitropolitické situaci. De Weverova vláda se snaží snížit výdaje o 10 miliard eur a má opakované problémy s přijetím rozpočtu. Premiér požádal krále Filipa o čas až do Vánoc, aby mohl vyjednat kompromis se svými koaličními partnery. V takové atmosféře je podpora pro riskantní evropský projekt politicky křehká.
Pokud se belgické obavy podaří rozptýlit, Komise chce v nejbližších týdnech předložit formální návrh zákona. Do legislativního procesu se pravděpodobně zapojí i Evropský parlament, což může celý mechanismus ještě zpomalit. Cílem Bruselu je dosáhnout dohody do dubna 2026, kdy Ukrajině reálně hrozí vyčerpání hotovosti.
Kromě belgického postoje musí EU řešit i potenciální veto ze strany proruských vlád v Maďarsku a na Slovensku, které mohou blokovat pravidelné prodlužování sankcí vůči Moskvě. Bez jednomyslné shody by se totiž sankce každého půl roku automaticky rušily a Euroclear by musel uvolnit zmrazené prostředky zpět Rusku. Komise proto zvažuje právní řešení, které by umožnilo držet ruská aktiva zmrazená až do chvíle, kdy Kreml ukončí válku a uhradí reparace Ukrajině.
Záměr Evropské komise představuje historický precedens – poprvé by mezinárodní společenství použilo výnosy ze zmrazených státních aktiv agresora k financování oběti války. Úspěch by znamenal nejen finanční úlevu pro Kyjev, ale i silný politický signál, že EU dokáže přetavit sankce v konkrétní pomoc.
Zatím však zůstává největší otázkou, zda se podaří přesvědčit Belgii, aby vzala na sebe díl odpovědnosti. Pokud ne, hrozí, že 140miliardový plán skončí v politickém patu a Evropa bude muset hledat jinou, nákladnější cestu, jak Ukrajině pomoci přežít další fázi války.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German