Vydejme se společně s historikem umění Peterem Kováčem za zázraky starověkého Egypta do nově otevřeného Velkého egyptského muzea (Grand Egyptian Museum – GEM), které se nachází nedaleko pyramid v Gíze. Tato lokalita je oblíbeným cílem nejen českých turistů a o muzeu se již nyní hovoří jako o jedné z nejvýznamnějších světových atrakcí a o vzorovém příkladu nejmodernější muzejní expozice.
Autor jedinečného šestidílného knižního cyklu Stavitelé katedrál a zakladatel populárního portálu cest za uměním www.stavitele-katedral.cz se z osobní návštěvy Egypta vrátil teprve před krátkým časem. Na jeho čerstvé dojmy se ptáme v následujícím rozhovoru.
Grand Egyptian Museum
„Velké egyptské muzeum, postavené za více než miliardu dolarů, je skutečný zázrak,“ usmívá se PhDr. Peter Kováč, který se sem vypravil v rámci své profese jako jeden z prvních Čechů krátce po slavnostním otevření muzea koncem minulého roku. „Jako by na okraji pouště, jen pár kilometrů od slavných pyramid v Gíze, přistála obrovská kosmická loď a přivezla to nejvzácnější, co se dochovalo z bývalé slávy starověkého Egypta.“
Prakticky není autorům stavby ani expozice co vytknout. Nádherné a vzdušné výstavní prostory umožňují přirozené rozptýlení davů návštěvníků, architektura je úchvatná a postavená s citem jak pro komorní, tak monumentální díla staroegyptských umělců. Pro zmožené diváky je zde dokonce celá „ulice“ věnovaná restauracím a barům. Té kraluje podnik, kde za 17 dolarů můžete sníst prakticky cokoliv.
Vstupenka platí po celý den, takže se z restaurace můžete bez problémů vrátit k dalšímu objevování tajů staroegyptského umění. Jediné, co mi zde chybělo, je reprezentativní knihkupectví věnované egyptologii. Obchody se suvenýry nic takového nenabízejí. Těšil jsem se například, že tam zalistuji poslední knihou Miroslava Vernera o pyramidách, která v rozšířené a revidované podobě vyšla před několika lety anglicky. Nabídka odborné literatury je však téměř nulová.
Bohužel neexistuje ani vědecký katalog expozice nebo alespoň menší ilustrovaný turistický průvodce s výběrem hlavních exponátů. To je však jediná výtka. Vše ostatní je ve Velkém egyptském muzeu na té nejvyšší možné úrovni.
Ve vstupním prostoru vítá návštěvníky Ramses II.
„Hned ve vstupním prostoru diváka uvítá kolosální podoba faraona Ramsese II. – žulová socha vysoká 11 metrů a vážící 83 tun. Díky její velikosti si návštěvník hmatatelně uvědomí gigantické rozměry vstupního atria muzea,“ pokračuje Peter Kováč.
„Od sochy jsem zamířil ke sluneční lodi krále Chufua, velkému dřevěnému plavidlu starému zhruba 4500 let, nalezenému u Velké pyramidy v Gíze. Stav zachování je téměř zázračný. Loď měří přes 43 metrů na délku a 6 metrů na šířku. Je sestavena bez použití jediného hřebíku z více než tisícovky dílů z cedrového dřeva dovezeného do Egypta z Libanonu. O ochranu tohoto vzácného exponátu se starají nejmodernější systémy pro udržení stabilního klimatu.“
Lodi je zaslouženě věnována samostatná budova v rámci rozlehlého muzejního areálu. Organizátoři se zjevně inspirovali prezentací slavné švédské lodi Vasa ve Stockholmu – po speciálních rampách můžete v různých výškových úrovních obejít celou faraonovu loď a detailně si ji prohlédnout.
Odborníci nyní přímo v prostorách muzea restaurují druhou Chufuovu loď, která by se do expozice měla dostat někdy v letech 2027 nebo 2028.
Račte ale dále…
Po velkém schodišti Grand Staircase se divák přesouvá k historické expozici. Může využít eskalátory, nebo se proplétat po schodech mezi desítkami soch faraonů a egyptských bohů až k prosklené stěně na vrcholu, odkud se nabízí nádherný výhled na pyramidy v Gíze.
Odtud pak cesta pokračuje k uměleckohistorické expozici, která mapuje pět tisíc let egyptské civilizace od první královské dynastie až po dobu královny Kleopatry. Exponáty jsou rozděleny do dvanácti samostatných galerií umístěných v obrovském otevřeném prostoru a chronologicky vedou návštěvníka od Staré říše přes Střední a Novou říši až k ptolemaiovskému období.
Zlatý hřeb programu
Největší atrakcí muzea je bezpochyby část věnovaná Tutanchamonovi. Zatímco ve starém Egyptském muzeu na náměstí Tahrír byla sbírka představena pouze výběrově a ve stísněných podmínkách, v novém muzeu má mladý faraon k dispozici prostor o velikosti fotbalového hřiště.
Poprvé v historii je zde vystaveno vše, co Howard Carter v roce 1922 objevil – od slavné zlaté masky přes pozlacené rakve až po seschlé květiny uložené do sarkofágu. Exponáty jsou chráněny špičkovým „galerijním“ sklem s minimálními odrazy, takže divák má téměř pocit přímého kontaktu s předměty.
Celá instalace působí mimořádně citlivě a kultivovaně. Expozice není zahlcena texty ani digitálními efekty, hlavní roli zde hrají samotná umělecká díla a archeologické nálezy, které o své době vypovídají samy.
Pár praktických rad na závěr
Ve Velkém egyptském muzeu je vystavena řada exponátů, které byly dosud uloženy pouze v depozitářích. Přesto mnoho ikonických památek zůstává ve starém Egyptském muzeu v centru Káhiry, kde dnes díky odlivu návštěvníků panuje klidnější atmosféra.
Pozor je třeba dát na časové vstupenky do GEM. Papírové potvrzení nestačí, nutný je QR kód. Vstupenky se na místě prakticky nedají koupit a systém neumožňuje žádné výjimky.
Do muzea se nejlépe dostanete taxíkem. BOLT zde nefunguje, UBER ano. Cestu zpět je vhodné domluvit předem a cenu si vždy ujasnit dopředu.
„Navzdory mé averzi k pouštnímu písku a káhirskému smogu dnes vím, že bych se do Velkého egyptského muzea v Gíze rád vrátil,“ uzavírá svůj report pro naši redakci Peter Kováč.
Ivan Černý
Ilustrační foto Peter Kováč
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German