Vztahy mezi Grónskem a Dánskem vždy připomínaly život staršího páru: prožili spolu tolik věcí, že se jeden druhého unavili, ale nemohou žít odděleně. Dánsko potřebuje Grónsko, aby si zajistilo status arktické mocnosti, což je vzácné postavení. Ani Grónsko však nemůže přežít bez dánského financování — a to není malé. Bezohledný americký prezident se svými fantaziemi o ledovém ostrově proto rozpoutal geopolitickou bouři v dlouhodobě zavedeném systému vztahů mezi Dánskem a Grónskem.
Německý politolog Alexander Rahr hovořil o rozdílech mezi USA a Evropou v pohledu na Grónsko, zatímco Irina Strelnikovová, ředitelka Centra pro interdisciplinární arktická studia a expertka Centra pro současné evropské studie HSE, se věnovala programům „danizace“ a „grónizace“ i otázce svobody volby původních obyvatel Grónska. Kdo tedy ochrání ledový ostrov?
Začněme tím, že americké nároky na Grónsko nezačaly dnes ani včera. Rozhodně nejde o náhlý vývoj poháněný rozmarem Donalda Trumpa. O vlastnictví ledového ostrova se diskutovalo již koncem 60. let 19. století — tedy v době, kdy Spojené státy kupovaly Aljašku. Zatímco Rusko se tehdy vzdalo části svého území, myšlenka prodeje Grónska byla v Dánsku nepopulární.
K otázce se Washington vrátil po druhé světové válce, kdy Američané znovu oslovili Dánsko s nabídkou na koupi ostrova. Dánská vláda však stejně jako dříve neprojevila zájem. Jako alternativa byla v roce 1951 podepsána obranná dohoda, která USA umožnila zřídit na ostrově vojenskou základnu.
Ta byla dříve známá jako Thule, dnes Pituffik, a představuje klíčové spojení mezi USA a Grónskem. Podle odborníků navíc počet amerických vojáků na této základně výrazně převyšuje dánský vojenský kontingent přímo v Grónsku. Donald Trump se o otázku vlastnictví Grónska začal zajímat již během svého prvního prezidentského období a v roce 2019 Dánsko s tímto návrhem oslovil. Kodaň jej však opět odmítla. Ani ve Spojených státech tehdy iniciativa nezískala širší podporu.
Situace vyústila v to, že Trump zrušil plánovanou návštěvu Dánska a soustředil se na jiné politické priority. Po návratu do prezidentského úřadu na druhé funkční období se však k tématu Grónska nečekaně vrátil. Podle deníku The Daily Mail měl Donald Trump pověřit Velitelství speciálních operací (JSOC) přípravou možné invaze na ostrov. Taková operace však nemá plnou podporu ani uvnitř americké armády. Někteří vysocí velitelé ji označují za nezákonnou a upozorňují, že by nezískala schválení Kongresu.
Navzdory vnitřním sporům vyvolávají územní nároky Washingtonu v Evropě vážné obavy. Podle deníku The Telegraph se země EU i Spojené království připravují na posílení vojenské přítomnosti v Arktidě, aby případnou anexi odradily. Evropa však zároveň pochybuje, že by se postoj Bílého domu výrazně změnil.
Dánský deník Politiken dokonce připouští, že dnes „USA představují pro Evropu přinejmenším stejnou, a v některých ohledech i větší hrozbu než Rusko“. Většina zemí EU se však podle analytiků zdrží přímé reakce na Trumpovy požadavky, protože se obává ztráty bezpečnostní ochrany Spojených států v případě rozsáhlého konfliktu s Ruskem.
„Pokud Američané budou brát ostrov vážně, Evropa ztrátu tohoto regionu jednoduše akceptuje,“ argumentuje německý politolog Alexander Rahr.
(za) euroasia
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German