Evropská komise vypracovala seznam 47 prioritních projektů v oblasti těžby a zpracování, které chce do konce desetiletí uvést do provozu, a to v souvislosti s rostoucím celosvětovým bojem o základní prvky, jako je lithium, kobalt, měď a kovy vzácných zemin.
„Nechceme nahradit naši závislost na fosilních palivech závislostí na surovinách,“ řekl novinářům v Bruselu místopředseda Komise odpovědný za průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. „Čínské lithium nebude zítřejším ruským plynem.“
Francouzský komisař narážel na to, že Kreml v době před ruskou invazí na Ukrajinu zbrojil na velkou část evropských dodávek zemního plynu, a na postavení Číny jako předního dodavatele mnoha základních prvků, včetně téměř všech vzácných zemin dovážených do EU.
Lithium – klíčová složka baterií pro elektromobily – je jen jednou z 34 surovin, které EU označila za klíčové pro přechod od fosilních paliv k čisté energii a nové digitální ekonomice, z nichž polovinu Brusel považuje za strategicky důležité.
Seznam EU – který si můžete prohlédnout na interaktivní mapě – zahrnuje průmyslové projekty na těžbu nebo zpracování lithia v Portugalsku, Španělsku, Francii, Německu, ČR a Finsku. Celkem se jednotlivé projekty rozkládají ve 13 členských státech.
Lithium a kobalt na cestě
Podle Aktu o kritických surovinách, který byl přijat před rokem, se vlády zavázaly, že do konce desetiletí zajistí, aby 10 % těžby nerostných surovin, 40 % jejich zpracování a 25 % recyklace probíhalo v EU.
Komise uvedla, že blok tyto cíle v oblasti lithia a kobaltu zcela splní, pokud se příslušné projekty – vybrané na základě vyspělosti a životaschopnosti – uskuteční, a zároveň dosáhne „významného pokroku“ v oblasti grafitu, niklu a manganu.
Akt vyzývá členské státy EU, aby zajistily zjednodušené povolování vybraných projektů, a to do 27 měsíců v případě těžebních podniků a do 15 měsíců v případě zpracovatelských a recyklačních zařízení.
Nově vytvořená Rada Komise pro kritické suroviny bude spolupracovat se zúčastněnými podniky na získání kapitálových investic v celkové výši 22,5 miliardy EUR, které budou podle odhadů zapotřebí, například usnadněním financování prostřednictvím rozvojových bank.
Správní rada Evropské investiční banky minulý týden souhlasila se zahájením nové strategické iniciativy pro kritické suroviny, která jen v letošním roce uvolní dvě miliardy eur na financování investic.
Ze 170 žádostí o zařazení mezi strategické projekty EU jich 46 pocházelo ze zemí mimo EU a bude o nich rozhodnuto v nadcházejících týdnech po dalších jednáních, která, jak připustil Séjourné, budou mít politický rozměr.
Místopředseda Komise však popřel, že by kroky USA, které signalizovaly zájem o kritické suroviny v Grónsku, na Ukrajině a dokonce i v Kanadě, byly hnací silou surovinové politiky EU, která již několik let nabírá na obrátkách.
„Na druhou stranu je zde pravděpodobně určitá míra naléhavosti a rychlosti, která před třemi nebo čtyřmi měsíci v obchodních vztazích a geopolitickém napětí neexistovala, což musíme vzít v úvahu,“ řekl.
Trump přijímá opatření
Naléhavost je zjevně cítit i na druhé straně Atlantiku. Prezident USA Donald Trump minulý čtvrtek v exekutivním příkazu oznámil „okamžitá opatření ke zvýšení americké těžby nerostných surovin“, která podobně usilují o zkrácení lhůt pro vydání povolení a zároveň z nich činí záležitost obrany i energetické bezpečnosti.
Ne všichni pozorovatelé jsou však s tempem, jakým Brusel postupuje, spokojeni. Robin Roels, koordinátor koalice ekologických nevládních organizací EU Raw Materials Coalition, varoval, že Komise riskuje podkopání důvěry veřejnosti prostřednictvím „neprůhledného“ výběrového řízení.
„Pokud to EU myslí se spravedlivým a udržitelným přechodem vážně, musí tento proces otevřít skutečné kontrole a zajistit, aby byly vyslyšeny hlasy komunity,“ řekl. „Navzdory opakovaným žádostem zůstává úplný seznam žadatelů o projekty a hodnotící kritéria nezveřejněn.“
Komise si je zjevně vědoma, že odpor veřejnosti vůči těžebním projektům – který zbrzdil snahy o rozvoj těžby lithia v Portugalsku a Srbsku, abychom uvedli jen dva nedávné příklady – bude třeba překonat, pokud chce EU dosáhnout svých cílů pro rok 2030.
„Těžba v Evropě bude také znamenat politickou práci na společenské přijatelnosti těchto projektů,“ řekl Séjourné a zdůraznil, že je třeba zdůraznit národní i evropské zájmy.
euronews/ gnews.cz – RoZ
Photo by Vardan Papikyan on Unsplash
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German