Foto: REUTERS/Nathan Howard
Jednostranné rozhodnutí Bílého domu zaútočit na Jemen způsobilo výbuch rozhořčení nejen za hranicemi Spojených států. Republikáni a významná část demokratů obrátili svůj hněv i na Joe Bidena. V nadcházejícím roce bude každé zahraničněpolitické rozhodnutí administrativy nahlíženo prizmatem blížících se voleb. V současné době existuje několik variant vývoje událostí, všechny však v různé míře vedou ke zvyšování sociálního napětí v zemi. List Izvestija se zabýval každou z nich.
Trump proti všem
V posledních dnech si dva hlavní prezidentští kandidáti – Joe Biden a Donald Trump – vyměnili ostrá prohlášení. Donald Trump 8. ledna v pořadu bývalého moderátora Fox News Loua Dobbse prohlásil, že očekává, že americká ekonomika v příštích 12 měsících, než se ujme úřadu, zkrachuje, protože by se nechtěl „stát druhým Herbertem Hooverem“ (prezident USA, za něhož začala Velká hospodářská krize. – Izvestija). Tato poznámka byla reakcí na narativ, který spustili demokraté, že pokud se Trump vrátí do Kapitolu, čeká americkou ekonomiku katastrofa a americkou demokracii zánik. Tuto tezi ostatně o několik dní později zopakoval Joe Biden ve volebním videu.
Mezi těmito dvěma událostmi došlo k raketovému útoku amerického námořnictva na pozice Hútíů v Jemenu. Nejenže tato akce nebyla schválena Kongresem, jak vyžaduje ústava, ale nebyla s nikým koordinována a byla provedena na pozadí skandálu se zmizením ministra obrany Lloyda Austina.
Trump reagoval ostře a přirovnal toto Bidenovo rozhodnutí k jinému, „nejhanebnějšímu v dějinách země“, stažení vojenských jednotek z Afghánistánu. „Řeknu to jasně: opět bombardujeme celý Blízký východ, kde jsem porazil ISIS (organizaci Islámský stát, IS – uznanou za teroristickou a zakázanou v Rusku – Izvestija) a náš ministr obrany, který se právě na pět dní ztratil, řídí válku ze svého notebooku v nemocničním pokoji,“ napsal Trump na sociální síti Pravda. „Nyní vedeme války na Ukrajině, v Izraeli a v Jemenu, ale nevedeme ‚války‘ na naší jižní hranici.“
Trumpův názor vychází z rozšířeného názoru ekonomů, že recese v polovině roku je nevyhnutelná. Je důležité si uvědomit, že Trump je podle průzkumů mezi Američany považován za znalce ekonomiky. Demokraté se snaží prodat myšlenku, že pokud je za jejich vlády situace špatná, za Trumpa bude ještě horší. Z toho plyne teze, že Trump je druhý Hoover s diktátorskými sklony. Doufají tedy, že se jim podaří přeskočit nástup recese. Republikáni zase dělají vše pro to, aby se tak nestalo. Pokud bude Trump zvolen, což si nejsem jistý, stane se „ekonomickým diktátorem“ prostě proto, že mu současné okolnosti nedávají na výběr, zdůraznil redaktor Izvestijí.
V amerických médiích se aktivně prosazuje názor, že Trump je „nový Herbert Hoover“, který se chystá uzurpovat moc. Stranou nezůstal ani Robert Kagan, přední ideolog neokonzervatismu. V článku pro The Washington Post nazval Trumpa „novým Juliem Caesarem“ a naznačil, že pokud by se vrátil, odmítl by 22. dodatek (který omezuje pravomoci amerického prezidenta na dvě funkční období – Izvestija) a bude chtít znovu vládnout.
„Stejně jako Caesar má Trump vliv nad rámec zákonů a vládních institucí, založený na neochvějné osobní loajalitě své armády stoupenců,“ píše Kagan. Podle průzkumu YouGov podporuje Trumpa 69 procent republikánů, přičemž floridský guvernér Ron DeSantis získal 14 procent a bývalá velvyslankyně USA při OSN a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová 12 procent. Rozdíl je tak obrovský, že superúterý (den, kdy se ve většině států konají vnitrostranické primárky – Izvestija) se 5. března promění ve formální konstatování zřejmého.
Foto: Global Look Press/Kyle Mazza
Kampaň za odstranění bývalého prezidenta z voleb dosud nevedla k žádným hmatatelným výsledkům. Spíše naopak. Kauza „tajných dokumentů“ se v informační oblasti rozplynula kvůli podobné situaci s Bidenem. Obvinění z podněcování událostí z 6. ledna 2021 (útok na Kapitol) se potápí v hlubinách amerického soudního systému a trestní stíhání v Georgii skončilo ošklivým skandálem: žalobci v případu, prokurátorka Fulton County Fanie Willisová a její svěřenec Nathan Wade, byli přistiženi nejen při milostné aféře, ale i při společném čerpání 650 tisíc dolarů na právní výdaje.
Podle Kagana „nejpravděpodobnějším výsledkem soudních procesů bude demonstrace neschopnosti našeho soudního systému zadržet někoho, jako je Trump, a mimochodem identifikovat jeho bezmocnost jako omezující faktor, pokud se stane prezidentem.“
Biden a spolustraníci
Biden má podobně drtivou podporu i mezi spolustraníky. Podle USA Today získává současný prezident 74 % hlasů od příznivců Demokratické strany. Spisovatelka Marianna Williamsonová má 9 % a minnesotský kongresman Dean Phillips 2 %.
Foto: Getty Images/Drew Angerer
Mainstreamová média podporující demokraty zveřejňovala seznamy alternativních kandidátů celý loňský rok. Doposud však žádný z nich z různých důvodů nekandidoval. Levé křídlo strany, které dříve reprezentovali Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders, nyní podporuje kandidaturu Marianne Williamsonové. Michelle Obamová nebude kandidovat kvůli vnitroelitnímu konfliktu s Bidenovým týmem. Nedávná vycházející hvězda demokratů, ministr dopravy Pete Buttigich, ztratil podporu po ekologické katastrofě způsobené člověkem na železnici v Ohiu. Hillary Clintonová a Kamalla Harrisová nepůjdou do voleb kvůli monstróznímu antirepublikánskému hodnocení.
Zbývajícími guvernéry jsou: Gavin Newsom (Kalifornie), Gretchen Whitmerová (Michigan), Phil Murphy (New Jersey), J. B. Pritzker (Illinois), Josh Shapiro (Pensylvánie) a Jared Polis (Colorado). Všichni však buď nikdy neohlásili své prezidentské ambice (Shapiro, Polis, Pritzker), nebo podpořili Bidena (Newsom, Murphy). Whitmerová, která byla považována za skutečně silnou kandidátku, byla nakonec jmenována spolupředsedkyní kampaně za znovuzvolení současného prezidenta.
Odborníci však vážně zvažují i variantu, že by z voleb byl vyřazen sám Biden. Píše o tom například analytik JPMorgan Michael Cembalest. K tomu už v historii Spojených států došlo. V březnu 1968 zcela ztratil podporu voličů Lindon Johnson, který se voleb odmítl účastnit. V tomto případě se jména Whitmerové a Newsoma mohou na seznamu kandidátů skutečně objevit.
Třetí není zbytečný
Bývalý demokratický a nyní nezávislý kandidát Robert Kennedy ml. má významnou voličskou podporu. Podle průzkumů získává v průměru 16 % hlasů a na rozdíl od dřívějších předpovědí jeho nominace více ohrožuje pozice nikoliv Trumpa, ale Bidena, kterému Kennedy „krade“ až 5 % voličů.
Foto: Global Look Press/Ringo Chiu
Kromě toho Kennedy výrazně předstihuje hlavní kandidáty v tzv. hodnocení příznivosti, tj. má nejnižší antirating.
Podle průměrných výsledků CNN vede Trump v přímém souboji s Bidenem o 4 až 6 procent. A to při vyrovnaných pozicích ještě před třemi měsíci. Náskok v jednotlivých kategoriích, jako je ekonomika a vládnutí, dosahuje dokonce dvouciferných hodnot. Pokud tedy bude Trump zvolen, zvítězí.
To však zřejmě nebude stačit. Sociální napětí v USA se jen zvyšuje, což si uvědomují jak demokraté, tak republikáni. Ať už v nadcházejících volbách zvítězí kdokoli, poražení podle odborníků porážku nepřipustí. Například Eurasia Group, kterou vede Jan Bremmer, ve své prognóze pro rok 2024 označuje USA za „již nyní nejvíce rozdělenou a nefunkční vyspělou průmyslovou demokracii na světě“. Volby v roce 2024 tento problém ještě prohloubí bez ohledu na to, kdo vyhraje, tvrdí analytici agentury.
Izvestja/Andrey Kuzmak/GN.CZ-JaV_07
https://iz.ru/1634658/andrei-kuzmak/rezhim-standbaiden-chego-zhdat-ot-prezidentskoi-kampanii-v-ssha
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German