V pondělí si připomínáme 80. výročí osvobození Osvětimi-Březinky a toto datum bylo Valným shromážděním OSN vyhlášeno Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu. V Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který připadá na 27. ledna, si lidé připomínají šest milionů Židů a miliony dalších obětí nacistické perzekuce během druhé světové války.
V polském městě Osvětim se v pondělí koná pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Akce se vedle některých přeživších účastní například polský prezident Andrzej Duda, dorazil i britský král Karel III., český prezident Petr Pavel, slovenský prezident Peter Pellegrini, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hlavní akce začala v 16 hodin před historickou branou bývalého tábora. Přeživší, oficiální delegace a další účastníci se shromáždili ve velkém stanu, který částečně zakrývá původní stavbu areálu.
Židovské skupiny však bijí na poplach kvůli rostoucímu antisemitismu na celosvětové úrovni. Komisař pro antisemitismus v Berlíně Sigmount Königsberg říká, že nenávist vůči Židům je chameleon a že se v Německu necítí tak bezpečně jako před 20 lety.
„Už neexistují žádné židovské akce, dokonce ani židovské loutkové divadlo pro děti, které by nebyly chráněny policií,“ říká, zatímco ukazuje na letištní ostrahu při vstupu do synagogy, kde poskytl rozhovor Euronews.
Mezitím začátkem tohoto měsíce průzkum americké kampaně Anti-Defamation League zjistil, že každý dvanáctý dospělý v Německu a 46 % dospělých na celém světě zastává výrazně antisemitské názory.
„Jsme pod útokem – útočí na nás přátelé Hamásu, extrémní levice, takzvaní antifašisté a islamisté. Útočí na nás také krajní pravice. Politické skupiny, které jinak proti sobě ostře vystupují a dokonce spolu bojují, se spojují v antisemitismu. Děje se to u nás s takovou prudkostí a intenzitou, jakou jsme dosud nezažili. Taková je realita a dosáhla bodu, kdy to začíná být velmi obtížné. Jsou lidé, kteří ještě před několika lety dávali otevřeně najevo svou židovskou identitu, ale dnes už to nedělají,“ dodal.
Königsberg říká, že antisemitské mýty přetrvávají odjakživa: „Lidé dnes například místo ‚Žid‘ říkají ‚sionista‘, ale v konečném důsledku se to rovná stejnému předsudku.“ Odkazuje také na konspirační teorie kolem rodiny Rothschildů.
Podle německého ministerstva vnitra dosáhl počet antisemitských útoků v Německu v roce 2024 nového rekordu. Königsberg uvádí, že od útoku militantní skupiny Hamás na Izrael 7. října 2023, po němž následovala 15 měsíců trvající válka, která byla zastavena po uzavření dohody o příměří tento měsíc, došlo k „masivnímu útoku na židovský život, zejména v Berlíně“.
„Samolibost většiny společnosti, která se označuje za demokratickou, musí skončit. Zlu se daří, když se mu dobří lidé nedokážou postavit. Nechat nenávist bez kontroly ji jen posiluje. Když ti, kdo šíří nenávist, nečelí žádným omezením, cítí se povzbuzeni v tom pokračovat.“
Úloha sociálních médií
Königsberg částečně viní sociální média, kde nenávistné projevy často zůstávají bez kontroly, zejména po rozhodnutí několika společností provozujících sociální média, jako je X, kterou řídí Elon Musk, a Meta, kterou vede Mark Zuckerberg, omezit úsilí o kontrolu faktů. To podle něj také vede k polarizaci populace, jako například během pandemie, kdy se na sociálních sítích šířily nepravdy o Židech a COVID-19.
„Sociální média toto nebezpečí posilují také tím, že složitá témata redukují na krátké zvukové úryvky a jednoduchá hesla bez hloubkové analýzy a smysluplných odpovědí. Přesně to dělá AfD (Alternativa pro Německo) – nabízí zjednodušená řešení. Tato řešení jsou však zastaralá, pocházejí ze 40. a 50. let minulého století a neřeší složitosti 21. století,“ říká.
Königsberg se také domnívá, že extremistické strany z toho těží a posilují předsudky vůči Židům.
„AfD dramaticky zintenzivnila politický diskurz a učinila přijatelnými výroky, které byly dříve považovány za nevyslovitelné, protože byly urážlivé. Provokace a skandál se staly součástí politické strategie, kde cílem nejsou věcné argumenty, ale spíše senzacechtivost.“
Podle Königsberga je však AfD jen částí problému.
„Politické klima se zde samozřejmě za posledních 15 let výrazně zintenzivnilo. Nejedná se o vývoj, který nastal pouze v posledních dvou letech, ale postupně se zhoršoval po delší dobu. Politický diskurz se již odehrává jen zřídka. Místo výměny argumentů se lidé rigidně drží předem definovaných pozic, buď A, nebo B, a ani jedna strana nevede smysluplný dialog,“ říká.
Vyzývá k větší toleranci a k tomu, aby si obě strany politického rozdělení v klidu naslouchaly a přemýšlely. Königsberg se domnívá, že schopnost vidět věci z pohledu druhých je v Německu „poměrně málo rozvinutá“.
Jak můžeme antisemitismus vymýtit?
Abychom se vypořádali s antisemitismem a s ním spojenými konspiračními mýty, „musíme lidi oslovit na emocionální úrovni,“ říká a zdůrazňuje, že ačkoli je to náročné a vyžaduje to mnoho prostředků, je třeba se snažit o emocionální oslovení jednotlivců.
„Toto úsilí vyžaduje konfrontaci s antisemitskými narativy nejen v tradičních rodinných příbězích, ale také na sociálních médiích a internetových platformách. Tyto platformy přenášejí nefiltrovaný antisemitský obsah v různých jazycích – němčině, angličtině, francouzštině, arabštině a dalších,“ dodává Königsberg.
„Internet se stal živnou půdou pro nenávist. Dříve se takové výroky mohly omezit například na malá setkání v hospodě, kde je slyšela jen hrstka lidí. Nyní se příspěvek na X nebo Instagramu může okamžitě dostat k tisícům nebo desetitisícům lidí. I když se lidem obsah nelíbí nebo ho nesdílejí, stále ho vidí a na této viditelnosti záleží. Systematické opakování posiluje antisemitské narativy,“ vysvětluje.
Boj proti nenávistným projevům vyžaduje úsilí na mnoha frontách, jako je vzdělávání, reformy médií a regulace internetu – „sisyfovský úkol“, uzavírá Königsberg, který vyžaduje „obrovské úsilí a nepřetržitou práci“.
euronews/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German 
Russian