ŠTRASBURK - Evropská lidová strana (EPP), největší politická síla v Evropském parlamentu, se bouří proti dvěma klíčovým návrhům předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle serveru Politico tak čelí vážné vnitrostranické krizi právě ve chvíli, kdy se připravuje na dvojí hlasování o nedůvěře.

Hlavní spor se týká návrhu Komise na reformu víceletého rozpočtu EU a plánu snížit emise skleníkových plynů do roku 2040. Oba kroky měly podle von der Leyenové potvrdit její pozici vůdčí osobnosti evropské politiky, místo toho však hluboce rozdělily její vlastní frakci.

Boj o kontrolu nad penězi

Podle Politico se EPP postavila proti návrhu, který by sloučil zemědělské dotace a fondy pro nejchudší regiony do jednoho celku řízeného národními vládami. Kritici varují, že by to znamenalo méně peněz pro zemědělce a oslabení kontroly ze strany regionálních orgánů.

Šéf EPP Manfred Weber označil spory za „diskusi mezi přáteli“, zároveň ale přiznal, že jeho strana není s návrhem spokojena. „Jsme stranou starostů i farmářů – a v obou oblastech zatím nemáme pocit, že by národní program reformy rozpočtu byl správně nastaven,“ uvedl.

Aby Komise uklidnila rostoucí odpor, přislíbila formální jednání se zástupkyněmi EPP. Komisaři Piotr Serafin, Christophe Hansen a Raffaele Fitto vytvoří pracovní skupiny se zvolenými europoslankyněmi Karlou Resslerovou, Herbertem Dorfmannem a Andrejem Novakovem.

Podle poslance Dorfmanna „má návrh vážný problém v samotné architektuře – prostě není dobrý.“ Dodal, že návrh nemá podporu napříč zemědělským výborem a Komise ho bude muset přepracovat.

Napětí eskalovalo během úterního jednání o rozpočtu, kde se podle serveru Politico střetly obě strany otevřeně. Hansen varoval, že pokud europoslanci návrh odmítnou, „nemohou čekat více peněz pro zemědělství.“

EPP tvrdí, že slučování fondů posiluje vlády na úkor regionů a farmářek, oslabuje dohled nad čerpáním evropských peněz a ohrožuje transparentnost. Dvě členky EPP uvedly, že skupina zvažuje návrh přímo odmítnout nebo zásadně přepsat.

Spory o klimatické cíle

K napětí kolem rozpočtu se přidává i konflikt o klimatické závazky. Vedení EPP, včetně Webera, se neshodne, zda ponechat plánovaný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040.

„Neexistuje většina pro 90procentní snížení,“ uvedl klimatický koordinátor EPP Peter Liese. Dodal, že „dobrý kompromis by mohl být lehce pod touto hranicí.“

Jednání byla podle účastnic vyhrocená a skončila bez dohody – někteří europoslanci dokonce opustili místnost. Obavy z odlivu voličů k radikální pravici prý brzdí ochotu EPP dál podporovat ambiciózní ekologickou politiku.

Výsledek? Podle serveru je nyní pravděpodobné, že hlasování o emisních cílech i o rozpočtu bude odloženo. Unie tak může na listopadovém klimatickém summitu COP30 v Brazílii působit rozděleně – a předsedkyně von der Leyenová oslabena.

gnews.cz - GH