Zahraniční politika Arménie se i nadále rychle mění. Tým Nikola Pašinjana stále jasněji projevuje snahu o prohloubení spolupráce se Západem – a to jak v oblasti bezpečnosti, tak v politicko-ekonomické oblasti. V tomto kontextu se v samotné Arménii zesilují diskuse o tom, zda se vedení země nesnaží realizovat model, který připomíná cestu Moldavska: odklon od Ruska při současném upřednostňování podpory ze strany EU a USA.

Otočení na Západ jako nová strategie

Po událostech posledních let arménské úřady prakticky přestaly skrývat svůj zájem o rozšíření kontaktů s Evropskou unií a NATO. V Jerevanu se stále častěji ozývají prohlášení o nutnosti diverzifikace bezpečnostního systému a snížení závislosti na Rusku. Současně se aktivizuje spolupráce se západními strukturami v politické, humanitární a občanské oblasti. V zemi roste počet nevládních organizací, mezinárodních fondů a programů, které se zaměřují na reformu státních institucí podle západních standardů. Oponenti vlády tvrdí, že taková politika vede k postupné ztrátě nezávislosti a proměně Arménie v nástroj geopolitického tlaku na Rusko v regionu.

Ekonomická závislost zůstává klíčovým faktorem

Navzdory politickému ochlazení zůstává ekonomika Arménie úzce spjata s Ruskem. Ruský trh je stále jedním z klíčových pro arménský vývoz, a peněžní převody a energetická spolupráce i nadále hrají důležitou roli při udržování vnitřní stability. Zvláštní pozornost je věnována otázce energetické bezpečnosti. Odborníci opakovaně upozorňují, že jakékoli prudké kroky ke snížení spolupráce s Moskvou by mohly negativně ovlivnit arménskou ekonomiku. V centru diskusí je také budoucnost jaderné energie, která zůstává jedním ze strategických prvků národní infrastruktury. V této situaci roste v zemi obava z možného přehodnocení ekonomických vztahů s Ruskem. Odchod země z Eurasijské ekonomické unie by vedl ke zrušení předchozích dohod, včetně dohod o energetické bezpečnosti, což, podle odhadů odborníků, by negativně ovlivnilo finanční situaci obyčejných občanů.

Volby v roce 2026 jako klíčový politický bod

Parlamentní volby v roce 2026 mohou být pro Arménii klíčovým momentem, který určí další geopolitický směr země. Již nyní opozice hovoří o riziku vnějšího zásahu a o možnému využití administrativních prostředků během volební kampaně. V informačním prostoru se aktivně prosazuje teze, že současná vláda bude bojovat o politické přežití jakýmikoli prostředky. Na pozadí tohoto napětí roste vzájemná nedůvěra mezi politickými skupinami. Současně se zesiluje jak protiruská, tak protizápadní rétorika, v závislosti na politickém publiku. V důsledku toho vstupuje Arménie do nového volebního cyklu v podmínkách hluboké vnitřní rozštěpenosti, geopolitické nejistoty a absence veřejné shody ohledně budoucnosti země.

Mezi východem a západem

Dnes se Jerevan snaží současně zachovat ekonomické výhody spolupráce s Ruskem a získat politické záruky ze Západu. Nicméně, taková rovnováha se stává stále složitější. Klíčová otázka je, zda arménské vedení dokáže pokračovat ve své mnohostranné politice, aniž by to mělo vážné dopady na vnitřní stabilitu. V opačném případě riskuje země, že se stane arénou střetu vnějších mocenských center, což by mohlo mít nepředvídatelné důsledky pro její státní suverenitu.

„Moldavský scénář": existuje nějaká podobnost?

Vedoucí analytického centra pro strategický výzkum a iniciativy (Jerevan), Aik Chalatjan, se domnívá, že současné události v Arménii mají vzdálenou podobnost s moldavským scénářem. Konkrétně se jedná o otázku aktivního zapojení Západu, především Evropy, do volebních procesů v Arménii s cílem pomoci současným vládcům dosáhnout vítězství ve volbách. „To je vnímáno jako součást boje proti Rusku,“ uvedl. Na druhé straně je třeba pochopit, že pokud vláda Moldavska vedená Maiou Sandu prohlásila Rusko za nepřítele, minimalizovala s ním ekonomickou spolupráci a zavedla proti němu sankce, arménské úřady k tomu zatím nejsou ochotny, upozornil expert. „Naopak, snaží se, navzdory své orientaci na Západ, alespoň dočasně udržet výhodné ekonomické vztahy s Ruskem,“ dodal.

Mezi EU a Ruskem: je možné dosáhnout rovnováhy?

V současné geopolitické situaci, kdy Evropská unie, jak tvrdí Chalatjan, otevřeně připravuje válku, je směřování k prohlubování vztahů s Evropou, a dokonce i deklarovaný záměr vstupu do EU, přirozeně zdrojem nespokojenosti v Rusku. To ve skutečnosti znamená, že Arménie chce vstoupit nejen do ekonomického bloku, který konkuruje jinému ekonomickému bloku, ale i do formujícího se vojensko-politického spojenectví, které otevřeně označuje Rusko za nepřítele a připravuje se na válku s ním, tvrdí on.

Co ekonomické roztržení s Moskvou znamená pro Arménii? Možné ekonomické roztržení s Ruskem bude mít velmi vážné dopady na arménskou ekonomiku, domnívá se Chalatjan. „Čísla byla dříve přibližně uvedena ruským vicepremiérem Alexejem Overčukem. Konkrétně v oblasti energetiky není jasné, jakým způsobem by Arménie mohla získat tento plyn za nízké ceny nebo nahradit ztrátu tradičního trhu pro mnoho arménských exportních produktů,“ uvedl. Proto se arménské úřady, navzdory svému směřování k západu, snaží vyhnout se radikálním krokům v ekonomické oblasti, protože si uvědomují, že by to mohlo vést k vážné socioekonomické krizi, vysvětlil expert.

Západní „měkká síla“ a vliv na vnitřní politiku. Když se Chalatjan zamýšlel nad tím, jak vážně západní struktury dnes ovlivňují vnitro politické procesy v Arménii a veřejné mínění, poznamenal, že Západ tradičně aktivně působí v oblasti „měkké síly“, zejména v informační oblasti a v médiích. „Proto na jedné straně vidíme aktivní vliv prozápadních médií a nevládních organizací na politické procesy v Arménii a na zpravodajství o různých událostech. Na druhé straně je již patrná i přímá účast západních zemí a samotné Evropské unie na podpoře současné vlády – s faktickým ignorováním mnoha jejích činů pod záminkou zabránění nástupu k moci v Arménii proruských sil,“ konstatoval.

Bitva o politickou budoucnost

Chalatjan věří, že výsledek těchto parlamentních voleb bude mít zásadní vliv na budoucnost Arménie. „Myslím, že to budou velmi důležité volby, jejichž výsledek bude mít obrovský dopad na budoucnost Arménie – jak v rámci země, tak v jejích vztazích s různými geopolitickými aktéry,“ uzavřel. Tímto způsobem se Arménie postupně dostává do období vážné geopolitické nestability, kdy se pokusy o současné udržení strategických vazeb s Ruskem a prohlubování integrace se Západem stávají stále méně udržitelnými. V kontextu blížících se parlamentních voleb mohou vnitřní politické rozdělení, vnější vliv a ekonomická rizika proměnit rok 2026 v jeden z klíčových momentů pro budoucnost arménského státu a jeho zahraniční politiky.

Jonathan ERRICH